Sladká mandle (Prunus dulcis) je ovocný strom, který kvete v dubnu světle růžovými květy a dodává zahradě výrazný jarní pocit. Plody zpočátku připomínají malé zelené broskve, ale dužina je suchá a nejedlá. Jádro uprostřed plodu je jedlá mandle, kterou lze použít přímo nebo při pečení.

Stromu se nejlépe daří na plném slunci a v živné půdě. Během vegetačního období by měl být pravidelně zaléván a hnojen, aby si udržel dobrý růst a plodnost. Vzhledem k dánskému klimatu se doporučuje pěstování ve skleníku nebo na teplém místě, například u jižní nebo západní zdi, aby byl chráněn před mrazem a houbovými chorobami.

Sladká mandle má široce rozložitou korunu a může dosáhnout výšky 2–4 metry a šířky 3–4 metry. Listy jsou podlouhlé a zelené, květy bílé až světle růžové. Plody obvykle dozrávají v září.

Sachalinská třešeň, známá také jako Prunus sargentii, je středně velký opadavý strom, který vytváří širokou, vázovitou korunu. S věkem získává rozložitější a vícekmennou strukturu, což mu dodává charakteristický a přirozený vzhled v zahradě.

Listy jsou středně velké a podlouhlé s výraznou špičkou. Raší v tmavě bronzově červeném odstínu, později se stávají svěže zelenými a sezónu zakončují intenzivními červenými a oranžovočervenými podzimními barvami. Hladká, červenohnědá kůra se světlými korkovými tečkami časem tmavne a získává výrazné příčné pruhy.

Strom bohatě kvete v dubnu a první polovině května velkými, světle růžovými květy, které často rozkvétají před rašením listů. Plodnost je vzácná, ale v některých letech se mohou objevit malé černočervené plody.

Sachalinská třešeň se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti a preferuje živnou, dobře odvodněnou půdu. Snáší mnoho typů půd, ale neměla by být vysazena tam, kde stojí voda. V těžké jílovité půdě lze půdu vylehčit a přidat štěrk nebo písek pro lepší odvodnění.

Strom je vhodný jako solitérní rostlina v zahradách, parcích a alejích, kde může vyniknout jako dekorativní prvek. Během fáze zakořeňování se doporučuje vyvazování pro zajištění stabilního růstu.

Hrušeň vrbolistá 'Pendula' je menší strom, který se vyznačuje převislou a rozložitou korunou. Často se roubuje na kmen, což vytváří zřetelnou výšku kmene a korunu, která se vyvíjí od kulaté po deštníkovitou a později plochou.

Listy jsou úzké a pokryté jemnými, měkkými chloupky, které na jaře dávají stříbřitě šedý odstín a později šedozelenou barvu. Olistění připomíná listy vrb nebo olivovníků a přispívá k lehkému a elegantnímu vzhledu. Na podzim získávají listy jemné světle žluté odstíny a opadávají pozdě v sezóně.

Kůra je zpočátku stříbřitě bílá díky mnoha jemným chloupkům, ale s věkem šedne a praská. V dubnu a květnu strom kvete bílými až krémově bílými květy s načervenalými tyčinkami, které jsou uspořádány v polodeštníky a mají jemnou sladkou vůni.

Po odkvětu se mohou tvořit malé zelenohnědé plody, které nejsou jedlé, ale ptáci je někdy po mrazu sbírají. Stromu se nejlépe daří na plném slunci a v běžné, dobře propustné zahradní půdě. Je odolný, větru vzdorný a po zakořenění snáší sucho.

Hrušeň vrbolistá se často používá jako solitérní strom nebo ve skupinách, kde její světlé olistění a převislý růst vytvářejí kontrast a strukturu v výsadbě.

Převislá moruše, botanicky známá jako Morus alba 'Pendula', je okrasný strom s charakteristickým převislým růstovým tvarem. Strom vytváří širokou korunu se svěšenými větvemi, které dodávají zahradě elegantní a klidný vzhled.

Listy jsou srdčité a tmavě zelené, což vytváří hustou a dekorativní listovou hmotu během léta. V květnu a červnu strom kvete drobnými bílými květy, které mohou být později následovány světlými, bílými plody koncem léta.

Stromu se nejlépe daří na plném slunci a v běžné, živné zahradní půdě. Roste středně rychle a obvykle dosahuje výšky asi 3 metry a šířky přibližně 2 metry, což jej činí vhodným pro středně velké zahrady nebo jako solitérní strom v parcích.

Převislá moruše je středně odolná a vyžaduje jen omezenou údržbu, což z ní činí praktickou volbu pro majitele zahrad, kteří si přejí dekorativní strom s přirozeným, převislým vzhledem.

Obyčejná planá jabloň (Malus sylvestris) je středně rostoucí strom s přirozeně rozložitou a širokou korunou. Druh je původní v Dánsku a vyznačuje se velkou odolností a schopností prospívat v mnoha typech půd, i tam, kde je půda občas vlhká.

Listy jsou malé, oválné a svěže zelené s světle žlutým podzimním zbarvením. Mladé výhony jsou hnědozelené, zatímco starší kmeny mají šedohnědou, šupinatou kůru, která se může odlupovat v malých kouscích.

Na jaře je strom pokryt mnoha malými bílými až narůžovělými květy, které lákají užitečný hmyz. Později se vyvíjejí malé, oválné žlutozelené plody o velikosti 3–4 cm, které mají kyselou chuť. Plody lze použít na želé nebo marmeládu a slouží jako potrava pro ptáky během zimních měsíců.

Strom se nejlépe daří na plném slunci nebo v polostínu a nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro růst. Lze jej vysazovat samostatně, ve skupinách nebo jako součást živého plotu, kde vynikne jeho odolnost proti větru a přirozený tvar. Při výsadbě se doporučuje vyvázání během prvních dvou sezón, aby se zajistilo dobré zakořenění.